Nezájem policie o vážně nemocného člověka bez léků

Radek

26. 2. 2016 | Počet zhlédnutí: 1419 | Počet komentářů: 1

Dobrý den. Nalezli jsme zavazadla, ve kterých byly mj. léky na závažnou psychickou nemoc. Policie se věcí odmítla zabývat a doporučila odnést věci do ztrát a nálezů. Podařilo se nám dotyčného člověka dohledat přes sociální sítě, komunikoval však natolik zmateně, že domluva nebyla možná. Po dalších telefonátech policii a hovoru s lékařem, který dotyčného ošetřoval, nám bylo nařízeno odnést zavazadla na nejbližší služebnu. Zde se nás ale opět pokusili vyhodit a odkázat na ztráty a nálezy. Zavazadla jsme jim tam nechali, máme ale obavy, zda se alespoň pokusí nemocnému pomoci. Je nám jasné, že pokud ten člověk přímo nikoho neohrožuje, tak to nevypadá pro policisty "atraktivně", a možná ani nemusí přísně ze zákona nic dělat, určitě ale mají větší šanci na zkontaktování toho člověka než my nebo sociální pracovník. Často vídáme články, jak policisté kontaktují bezdomovce a vysvětlují jim, na jaké služby mají nárok, jak policisté zachránili zmatenou stařenku atp. Musí tedy člověk být zmatená stařenka nejlépe bez domova, aby se dočkal pomoci? Byl tento postup policie správný? Měli jsme postupovat důrazněji a podat nějaké podezření na krádež - a jak se to dělá, a je opravdu nutné s policií takto licitovat, když je tu zjevný a akutní problém, nemocný člověk bez léků? Má smysl si někde stěžovat?