Oznamovatel trestného činu (a stejně tak oznamovatel přestupku) má právo na vyrozumění o vyřízení věci do 30 dnů, pokud o to požádá. Jakožto oznamovatele Vás tedy policie musí informovat o tom, jak věc vyřídila, pouze za podmínky, že jste o to výslovně požádal (srov. § 158 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád a § 74 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). Pokud jste tak neučnil a policie se Vám navíc zdá nečinná, můžete zvážit podání trestního oznámení/oznámení o přestupku znovu, písemně, s výslovnou žádostí o tuto informaci v zákonné lhůtě 30 dní. V oznámení můžete také uvést návrhy dalších důkazů jako záznam z kamer apod. (je-li možné je ještě získat). Zdůrazňujeme, že právo oznamovatele nezahrnuje nahlížení do spisu (kde by bylo možné seznámit se s výpovědmi svědků apod.), pouze právo na vyrozumění o tom, jak byla věc vyřízena. Právo nahlížet do spisu byste měl jako poškozený, pokud by bylo řízení zahájeno (ať už trestní, nebo řízení o přestupku).

Pokud jde o domnělé trestní oznámení/oznámení o přestupku podané Vaším nájemníkem, právo nahlížet do spisu závisí na stádiu řízení a Vašem postavení v něm. V trestním řízení může do spisu nahlížet zejména ten, proti němuž se řízení vede (obviněný), poškozený a jejich zástupci (blíže § 65 trestního řádu). Obdobně v řízení o přestupku, kde může kromě obviněného a poškozeného nahlížet i osoba, která prokáže právní zájem nebo jiný vážný důvod (blíže § 38 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve spojení s § 68 zákona o odpovědnosti za přestupky). Pokud by proti Vám bylo vedeno trestní řízení, máte právo se k výpovědi svědků včetně oznamovatele vyjádřit (srov. § 33 trestního řádu). Z kontextu však nevyplývá, že by proti Vám bylo zahájeno trestní stíhání.