Začerňování smluv

Michal Blaha

26. 2. 2017 | Počet zhlédnutí: 1602 | Počet komentářů: 1

V ramci zjistovani nakladu na EET a provoz systemu ADIS se snazim ziskat prilohy ke smlouvam mezi IBM a GFR. To GFR s odkazem na obchodni tajemstvi odmitlo, po odvolani prilohy zverejnilo castecne. To se mi castecne podarilo - viz napr. http://https://smlouvy.gov.cz/smlouva/1089501

V ramci ochrany osobnich udaju a obch.tajemstvi GFR odstranilo cele casti (strany) smlouvy, (fakticky dokument modifikovalo) namisto obvykleho “zacerneni”.Takze neni znam ani rozsah anonymizace, a je zrejme ze se anonymizovali i casti ktere se anonymizovat nemaji. Existuje nejaky zakon/vyhlaska ci napr. soudni precedens, ktery rika jak se ma anonymizovat?

Martin Madej

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

28. 2. 2017

Obchodní tajemství je jedním ze zákonných důvodů omezení práva na informace (§ 9 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, dále jen "InfZ"). Omezit právo na informace lze pouze v míře nezbytně nutné a s přihlédnutím k obecné zásadě, že se poskytují všechny informace, na která se nevztahují vyjmenovaná omezení (čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod). Způsob anonymizace stanoví zákon: anonymizaci některých pasáží smlouvy provede povinný subjekt tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po začernění předmětných pasáží smlouvy (§ 12 InfZ). 

Z přiložené odpovědi povinného subjektu plyne, že povinný subjekt neposkytl celou přílohu smlouvy (přílohu "C") s odůvodněním, že obsahuje cenové kalkulace, které spadají pod obchodní tajemství. Ačkoliv se běžně anonymizují pouze slova, věty, maximálně odstavce, lze si představit, že u takto specifických informací může obchodní tajemství výjimečně pokrýt i celou stranu. Rozsah anonymizace se přitom dá odvodit nejen za začerněného dokumentu, ale je nutné přihlédnout ke kontextu rozhodnutí povinného subjektu, které podrobně zdůvodňuje, proč tu kterou informaci neposkytlo a přikládá i relevantní judikaturu.

Argumentace povinného subjektu vypadá celkem přesvědčivě, samozřejmě je možné, že přesný rozsah začernění nemusí zcela souhlasit s přesným rozsahem právního hodnocení, co je chráněná informace. Dotaz ale míříte spíše na technickou stránku začernění, nikoli na právní posouzení (tam by jistě - jak jste též uvedl v odvolání - byla otázka uplatnění § 9 odst. 2 ve vztahu k příloze A a B. Jak píšete, informace o podrobné specifikaci IT služeb, představují předmět plnění, který dle výkladu k § 9/2 InfZ má být též poskytovaný.

Pokud přesto trvají Vaše pochyby o rozsahu anonymizace, lze proti postupu GFŘ brojit stížností podle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ do 30 dnů od doručení rozhodnutí. Stížnost se zasílá povinnému subjektu, který ji postupuje nadřízenému orgánu.

Neexistuje právní předpis, který by stanovoval přesný postup při anonymizaci, například jak má být při "začernění" vyznačen a zachován rozsah začerněné pasáže, případně jak a zda má být u každé takové pasáže uvedena charakteristika začerněného obsahu a s tím spojený právní důvod odepření (vyjma např. instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001-Org, ve které se v § 215ga Anonymizace v odst. (1) píše: "Anonymizace se provádí pomocí příslušného programového vybavení (Adobe Acrobat) a postupuje se tak, že anonymizované údaje se zcela překryjí (začerní), aby nebylo možné je přečíst. Není-li z textu jednoznačně poznatelný obsah anonymizovaného údaje, připojí se k anonymizovanému údaji charakter anonymizovaného údaje (např. „datum narození“, „rodné číslo“, „adresa“, „číslo účtu“ apod.), a to formou poznámky vložené do dokumentu prostřednictvím Adobe Acrobat."

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy