1. Mezi příspěvkovou školskou organizací (obecní) a dodavatelem,  (spolkem), byla uzavřena Smlouva o zajištění školy v přírodě.  Organizace ji v RS nezveřejnila, ačkoliv cena byla sjednána ve výši cca 80 000,- Kč s odůvodněním, že uvedené náklady hradili rodiče dětí a nebyly čerpány veřejné prostředky. 

Odpověď: Zákon o registru smluv nerozlišuje původ prostředků. Smlouva musí být uveřjněna, jinak není účinná a pozbude platnosti. Důsledky mohou být fatální například v oblasti pojištění.

2. Mají být zveřejňovány i různé smlouvy o „společném postupu při zadávacích řízeních“ nebo „ o poskytování elektronické spisové služby“, „o využívání služeb informačního systému“, "smlouva o centralizovaném zadávání na mobilní telefony"  – které jsou uzavřeny mezi „statutárním městem“ na jedné straně a příspěvkovými organizacemi, zřízenými jednotlivými obvody města, přičemž v takovýchto smlouvách není cena a hodnotu nedokážeme určit.

Odpověď: Povinné subjekty jsou povinny určit hodnotu smlouvy. Výrok „hodnotu nedokážeme určit“ zákon nepřipouští. Smlouva s hodnotou nad 50 000 Kč musí být zveřejněna, jinak není účinná a pozbude platnosti.

Dále jak naložit se skutečností, že některé PO už tyto smlouvy zveřejnily, bez ceny a zároveň  nesprávně uvedly předmět smlouvy, tzn., že ho nekonkretizovaly - např. uvedly jen Smlouva o centralizovaném zadávání...?

Odpověď: Pokud jsou smlouvy zveřejněny bez uvedení ceny/hodnoty, záleží na tom, zda je pravdou, že hodnotu nelze určit. Pokud je vymezení předmětu smlouvy například uvedeného typu „Smlouva o centralizovaném zadávání“, nespatřuji v tom riziko, neboť nejde jen o přímý předmět smlouvy, ale zčásti je naznačený i nepřímý předmět smlouvy.

3. Rozdíl pro použití dohody o vypořádání  bezdůvodného obohacení (dále jen DOVBO) a smlouvy o vypořádání závazků (dále jen SOVZ) je v tom, že DOVBO se použije tam, kde původní smlouva byla zveřejněna až po uplynutí 3 měsíců a proběhla část plnění (tj. ještě bude dle původní smlouvy plněno, např. smlouva na dobu neurčitou, oprava provedena v průběhu této smlouvy) a SOVZ se použije tam, kde už dle původní smlouvy dále plněno nebude, resp. už proběhlo celé plnění.

Odpověď: Ano.

Požádali jsme MVČR o zaslání vzoru smlouvy o vypořádání závazku a vzhledem k výše uvedenému nerozumíme znění bodu 3 v této smlouvě, poskytnuté přímo MVČR, kterou Vám přikládáme v příloze (odstavec bod 3 je označen červeně). Z jakého důvodu tato smlouva hovoří o budoucím plnění, když mám za to, že se tato smlouva používá v případech, kdy toto plnění již proběhlo celé?

Odpověď: Domnívám se, že vzor smlouvy od MV má ambici stejným postupem (vypořádání závazků) pokrýt i případy, kdy by zčásti ještě nějaké plnění mělo proběhnout. Ani tento vzor však nemůže být chápaný jako univerzální řešení všech situací. Variant „zachycení“ problému v čase mezi uzavřením smlouvy, zahájením plnění, lhůtou pro zveřejnění smlouvy (3 měsíce od uzavření), ukončení plnění atd. je nekonečné množství. Typy smluv dohody o vypořádání bezdůvodného obohacení nebo smlouvy o vypořádání závazků je třeba chápat jako krajní póly, mezi kterými může být mnoho mezistupňů.

Z tohoto důvodu nemám žádný univerzální vzor dohody o vypořádání bezdůvodného obohacení. Doporučuji pomocí klíčových slov v registru smluv vyhledat takové zveřejněné smlouvy a kompilovat z nich inspiraci.