Na výše uvedené informace, souhrnně je lze označit „o kvalifikaci“, má žadatel právo a škola je povinna je poskytnout. Je otázkou, zda všechny uvedené informace musí zaměstnavatel mít k disposici, pokud by některé neměl, měl by to sdělit anebo rozhodnout o jejich částečném odmítnutí z důvodu neexistence.
Ochrana osobních údajů v tomto případě je výslovně vyloučena podle ustanovení § 8a odst. 2 Infozákona: „Povinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení.“ Zároveň nejde o informace o soukromí, ale naopak informace o kvalifikaci pro výkon povolání ve veřejném sektoru.
Nejvyšší správní soud (NSS) se v rozsudku č.j. 8 As 12/2015-46 zabýval právě poskytováním informací o profesní minulosti zaměstnanců veřejné správy. V bodě 23 například uvedl: „Nejvyšší správní soud proto nepochyboval, že údaje o dosaženém vzdělání a odborné praxi zaměstnanců veřejné správy náleží z hlediska zákona o svobodném přístupu k informacím také do veřejné sféry. Otázky, zda jsou pracovní pozice ve veřejné správě obsazovány lidmi s odpovídající kvalifikací, jsou důvodně předmětem veřejného zájmu a jsou způsobilé přispět k veřejné diskusi.“ Dále NSS prováděl test proporcionality (byť podle mého osudu nadbytečně, neboť – jak sám dovodil – nejde o zásah do soukromí). Poté NSS „neshledal, že by se informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi dotýkaly soukromého života dotčené osoby natolik, aby je obecně nebylo možné poskytnout. <…> v řadě případů se jedná o informace běžně dostupné z veřejných zdrojů či patrné z akademického titulu připojeného ke jménu.“ Dále v bodě 30 NSS uvedl: „Zveřejnění informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi za běžných okolností nepředstavuje žádnou podstatnou újmu. Nedotýká se výsostně intimního nebo osobního prostoru. Nejedná se o citlivý osobní údaj <…>. Nelze ji považovat ani za informaci, která by dotčenou osobu nějak urážela nebo snižovala její lidskou důstojnost. Sama o sobě tato informace nemá negativní informační obsah. Negativní konotaci by mohla získat např. tehdy, pokud by dosažené vzdělání a odborná praxe zcela zjevně neodpovídaly pozici, kterou zaměstnanec veřejné správy zastává. V takovém případě by ovšem bylo zcela namístě na takovou skutečnost upozornit a podrobit ji veřejné diskusi.“ Dále NSS v bodě 34 výslovně uvedl, že „informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi zaměstnanců veřejné správy patří do rozsahu pojmu „veřejná a úřední činnost “ obsaženého v § 8b odst. 2 InfZ“ (v té době toto ustanovení bylo v § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů, později zrušeného).
