Pokud hodnotu zápůjčky jakož i výpůjčky lze stanovit, byť jen odhadem, je vhodné cenu v metadatech uvést. Hodnotu nájmu nepředstavuje ani prodejní cena díla, ani pojistná hodnota, ale právě jen hodnota nájmu - zápůjčky.

Nicméně s ohledem na to, že jednak tuto hodnotu nelze snadno a přesně určit, a s ohledem na skutečnost, že zejména vyšší uvedené hodnoty (nikoli díla, ale jeho nájmu) mohou signalizovat „příležitost“ pro případný pokus dílo u vypůjčitele ukrást, lze doporučit postup, který uvádíte – v metadatu „cena“ neuvádět nic. Příslušné právní ustanovení § 5 odst. 5 písm. c) zákona o registru smluv to umožňuje:

„cenu, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit,“.

Ochrana této informace je přípustná též na základě § 11 odst. 1 písm. b) InfZ („se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům … povinného subjektu“) ve spojení s § 3 odst. 1 zákona o registru smluv, který odkazuje na možnost ochrany informací v registru smluv shodně s ochranou podle Infozákona.

Ve výsledku tedy nelze zpochybnit řádné zveřejnění takové smlouvy, jejíž (odhadovaná) hodnota je vyšší než 50 tisíc Kč, kvůli tomu, že v metadatech nebude uvedena žádná hodnota v položce „cena“.

V textu takové smlouvy pak je z důvodu ochrany před rizikem krádeže (pokud je reálné) na základě uvedeného § 11 odst. 1 písm. b) InfZ anonymizovat údaje, které by vedly k identifikaci díla a jeho hodnoty.

Co se však týče jiné otázky, a to otázky „zveřejnit či nezveřejnit v registru“, doporučuji maximální opatrnost a preventivně přehnané zveřejňování (například i když náš odhad hodnoty zápůjčky na stanovenou dobu se nám bude jevit „jen“ okolo 20 – 30 tisíc Kč), a to proto, že v případě pojistné události lze očekávat od pojišťovny maximální snahu zpochybnit svou povinnost hradit pojistnou částku právě kvůli tomu, zda smlouva o výpůjčce byla řádně zveřejněna. Pojišťovna bude mimořádně motivována zjednat si posudek, podle kterého byla hodnota výpůjčky vyšší, například zrovna akorát 51 000 Kč.