Postup, který popisujete, je možný, tzn. že lze úhradu zaplatit, získat informaci a zároveň či následně podat stížnost proti výši úhrady. Pokud nadřízený orgán stížnost potvrdí a přikáže zjednat nápravu, pro povinný subjekt to znamená povinnost vrátit žadateli neoprávněně získanou úhradu či její část.

Vyplývá to z usnesení Nejvyššího správního soudu 2 As 34/2008-90 (2164/2011 Sb.NSS), v němž uvedl mj. „Uhradil-li žadatel i přes zamítnutí své stížnosti do výše úhrady požadovanou částku, aby informaci získal, může se domáhat vydání bezdůvodného obohacení žalobou podle třetí části občanského soudního řádu proti státu nebo jinému povinnému subjektu.“

Podobně  v č.j. NSS 5 As 124/2011-126 (2958/2014 Sb.NSS) uvedl: „Pokud žadatel o informaci neuspěje v plném rozsahu s touto stížností, ačkoliv je přesvědčen o tom, že povinnému subjektu v daném případě úhrada nenáleží a že mu má být informace poskytnuta bezplatně (případně za nižší úhradu), má možnost buďto úhradu v požadované výši nezaplatit a vyčkat, až povinný subjekt žádost odloží, a proti tomuto odložení se posléze bránit správní žalobou podle § 65 a násl. SŘS, nebo má možnost úhradu zaplatit a dosáhnout tím poskytnutí požadované informace, a současně podat proti povinnému subjektu žalobu podle části třetí občanského soudního řádu a domáhat se vydání bezdůvodného obohacení.“

Dále NSS v usnesení  č. j. Konf 115/2009-34 (2301/2011 Sb.NSS) uvedl: „soud v občanském soudním řízení přezkoumá, zda byla úhrada vyčíslena v souladu s § 17 odst. 1 citovaného zákona, tedy zda nepřesahuje náklady spojené s pořízením kopií atd., a zda ceny uvedené v sazebníku zásadním způsobem nepřesahují ceny nezbytné“.

Zdá se (zatím nebylo předmětem soudního řízení) že podání stížnosti a její vyřízení je podmínkou pro tento postup, resp. není jisté, zda žalobu přímo i bez podaní stížnosti by soud odmítl a požadoval nejprve podat stížnost.

Jiná otázka je, zda v daném případě skutečně došlo k tomu, že povinný subjekt nesplnil oznamovací povinnost podle odstavce 3. To soudy vykládají spíše tak, že pokud oznámil požadavek na úhradu, ale pouze ho nesprávně vyčíslil, povinnost byla splněna a nárok na úhradu nezaniká. Ve vašem případě tedy jde pouze o to, že podle vašeho názoru povinný subjekt nepopsal úhradu dostatečně přesně a podrobně. To podle mého soudu nepředstavuje situaci, že by nesplnil oznamovací povinnost. Mlže tecy jít jen o snížení úhrady (případně až na nulu), a)le nikoli o ztrátu nároku na úhradu.