Váš dotaz je komplexní a zahrnuje v sobě řadu skutečností, z nichž v některých jde o porušení zákona, v některých nikoli. Zodpovíme každou otázku zvlášť, popř. ve dvojicích.

Ad 1 a 4: Vámi popisovaný postup zastupitelů je příkladem nezákonného (ba protiústavního) postupu. Předprojednání věci na pracovní poradě ve vámi uváděném rozsahu totiž narušuje zásadu veřejnosti jednání zastupitelstva (§ 16 odst. 2 písm. c) a d), § 93 odst. 3 zákona o obcích) a jakékoli usnesení, rozhodnutí nebo volba předprojednané na takové pracovní poradě a pouze odhlasované na oficiálním zasedání jsou dle našeho názoru nezákonné a měly by být zrušeny. Podrobněji jsme tyto aspekty rozebrali v materiálu, který na našem starém webu najdete ZDE v cyklu Desatero otevřené obce.

O tomto je však třeba přesvědčit Ministerstvo vnitra, kterému můžete jako dozorujícímu orgánu podat podnět k postupu podle § 124 odst. 2 zákona o obcích, případně ke kontrole podle § 129a zákona o obcích. Ministerstvo pak postup při jednání zastupitelstva přezkoumá, a pokud dospěje k závěru, že jeho veřejnost je narušena, doporučí možné řešení odstranění zjištěných nedostatků. Také může zastupitelstvo vyzvat k nápravě, v případě neúspěchu po 60 dnech může pozastavit účinnost jeho usnesení a vyzve ke zjednání nápravy. Jde-li skutečně o závažný a zjevný rozpor se zákonem (což ve Vámi popisovaném případě klidně může být), Ministerstvo pozastaví účinnost takového usnesení rovnou, vyzve ke zjednání nápravy a po 30 dnech může (nepodá-li proti tomu zastupitelstvo opravný prostředek) podat k Ústavnímu soudu návrh na zrušení takového usnesení (§ 124 odst. 3 zákona obcích). Ostatní zastupitelé si přitom mohou být jistí, že nesouhlasí-li s jejich protiústavním postupem Ministerstvo vnitra, velmi pravděpodobně to neposvětí ani Ústavní soud a usnesení zastupitelstva bude za určité mediální pozornosti zrušeno brněnským soudem.

Samostatná působnost obce, jak svou otázkou naznačujete, určitě neznamená, že si zastupitelé mohou dělat, co chtějí. Na druhou stranu nelze říct ani to, že by museli svá rozhodnutí zdůvodňovat někomu jinému než voličům. Nikomu jinému se zastupitel za své názory a hlasy nezodpovídá (vizte odpověď k otázce č. 2). 

Pokud jde o neveřejné pracovní schůzky zastupitelů, nejsou tyto samy o sobě protiprávní a jde koneckonců o běžnou metodu jednání v rámci komunální i vyšší politiky. Problém však tkví v tom, že jestliže by byl zákon ctěn, měl byste mít možnost dozvědět o hlavních důvodech, které zastupitele pro jejich hlasy vedly.

Ad 2: Jednání zastupitelstva obce je prostorem pro diskusi a jednoznačně tím místem, na kterém by dotazy podobného typu měly padnout. K odpovědím však členové zastupitelstva nemohou být nuceni. Člen zastupitelstva vykonává své hlasovací právo svobodně a zodpovídá se za něj pouze voličům. Jedinou odpovědnost, kterou z toho lze vyvozovat, je proto odpovědnost politická. Takový člen zastupitelstva může být v očích občanů vnímán jako slabý a v příštích volbách nemusí být zvolen.

Ad 3: Máte-li na mysli dotazy na jednání zastupitelstva, platí to samé co k bodu 2. Je v naprostém pořádku tyto dotazy klást, a to i když jste v menšině. Občan má právo vystoupit ke každému bodu jednání zastupitelstva a ptát se na cokoli, co se tohoto bodu týká. O zveřejnění Vašich snah se mohou postarat místní média. Přes zákon o svobodném přístupu k informacím se však na tuto věc ptát lze jen tehdy, pokud nejde o pouhý názor, ale jde o zaznamenanou informaci ve smyslu tohoto zákona. 

Ad 5: Otázka je bohužel formulovaná příliš obecně.

Ad 6: Při jednání zastupitelstva, pokud občan klade otázky, není starostka ani jiný člen zastupitelstva vázán žádnou povinností, jak odpovědět. Pokud jde o žádost podle Infozákona, starostka nemůže informace odepřít jiným způsobem než na základě některého ze zákonem stanovených důvodů.

Ad 7: Jde o to, co bylo předmětem podání. Pokud nešlo o podání podle správního řádu, například šlo o občanskoprávní úkon obce, pak kraj opravdu nemůže do této věci zasahovat.