Použití Infozákona - k čemu má sloužit?

Martin Novotný

24. 2. 2015 | Počet zhlédnutí: 1546 | Počet komentářů: 2

Vykládám si zákon dobře? Např. je firma, která poskytuje nějakou službu a nabídne tuto službu ministerstvu, soudu, nemocnici za nějakou cenu. Subjekt však odpoví, že aktuální dodavatel služby poskytuje např. vyšší nájemné za pronájem nebytových prostor, nebo jiné výhody. Můžu v tomto případě uplatnit tento zákon a dotázat se úřadu a ověřit si informaci, jestli nabídka nebyla využita opravdu kvůli ceně, nebo jestli neposkytuje aktuální dodavatel nějaké korupci podobné výhody subjektu a konkurenční nabídky z tohoto principu odmítá? Nebo je zákon jenom čistě pro potřeby občanů a právnických osob, které prostě něco zajímá jen tak ze zvědavosti.

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

24. 2. 2015

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ("InfZ"), upravuje pravidla pro poskytování informací žadatelům. Zajímá-li Vás jakákoliv informace, kterou povinný subjekt má nebo by mít měl, máte právo o tuto informaci požádat a povinný subjekt má povinnost Vám ji poskytnout. Nicméně je třeba dobře rozlišovat mezi tím, co informací je a co není:

§ 3 odst. 3: Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

§ 2 odst. 4 InfZ vyjímá z "povinnosti poskytovat" názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Právo na informace tady totiž není od toho, aby měli občané přístup k názorům a "vědění", nýbrž od toho, aby se dostali k dokumentům a různým datům, které mají orgány veřejné moci k dispozici. Ze zákona dále vyplývá, že povinný subjekt může omezit poskytnutí informací, pokud je žádáno o přípravné materiály (§ 11 odst. 1 písm. b) InfZ) nebo informace, které zatím neexistují a je třeba je vytvořit.

Ve Vaší žádosti musí být vždy specifikováno, o kterou informaci máte zájem. Formulace otázky "Byla nabídka zvolena kvůli ceně?" nebo "Poskytuje aktuální dodavatel nějaké korupci podobné výhody subjektu, který proto konkurenční nabídky odmítá?" není možná, protože jejím předmětem není informace ve smyslu InfZ (neexistuje fyzicky na žádném nosiči atd.). Pakliže by tomu tak nebylo, postavilo by to povinné subjekty do situace, kdy by místo poskytování dokumentů, dat, metadat atp. musely zodpovídat dotazy obecného charakteru. Je třeba žádost formulovat tak, abyste si informaci mohl zjistit, ale aby úřad mohl zároveň po něčem "sáhnout" a poskytnout Vám to, např.: "Prosím o poskytnutí všech nabídek a souvisejících dokumentů a korespondence ve věci dodávky služby X pro povinný subjekt XY" nebo "Prosím o zaslání výpisu všech finančních transakcí mezi povinným subjektem XY a dodavatelem XYZ ". Pak je povinný subjekt povinen Vám tyto informace poskytnout.

Faktem je, že žadatel si musí obvykle sám udělat představu o tom, jaká informace ho vlastně zajímá. Žádosti o informace tak musí v některých případech předcházet určitá chcete-li detektivní práce. Alternativně lze tedy doporučit podat nejprve "průzkumnou žádost" s cílem zjistit, jaké informaci o věci ve Vašem zájmu vůbec jsou.

JL

  • 28. 2. 2015
  • Praha

snadno narazíte na obstrukce, že vámi požadované informace (např. přehled, seznam) jako takové vlastně neexistují (byť úřad má zdrojové dokumenty) a bylo by je tedy nutno vytvořit jako nové informace - máte po detektivní práci :-) příp. za vytvoření přehledu bude úřad předběžně požadovat velmi vysokou úhradu za vyhledávání a anonymizaci (10-100tis.Kč); např. u samosprávných orgánů nelze úhradu snížit a tak se k informacím stejně nikdy nedostanete.

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy