Zákon o obcích neřeší kontinuitu vedení obce, pokud jsou radní odvolání jeden po druhém tak, že jejich počet klesne pod 5. Ovšem ze souvislostí zákona je jasné, že úmyslem zákonodárce bylo zajistit tuto kontinuitu vždy, byť ji výslovně stanovil jen pro případ konce volebního období a odvolání rady jako celku. Proto je třeba i pro případ odvolání po jednotlivcích analogicky dovodit, že obec dále vede rada ve složení, v němž se nacházela před poklesem pod 5 členů. Tedy v případě Děčína ve složení, které je aktuálně prezentované jako rada města.
Co se týče otázky „jako celku“, domníváme se, že tím, že zákonodárce výslovně upravil tuto formu odvolání, čímž ji racionálně odlišil od odvolávání po jednotlivcích, není možné uplatnit jakousi analogii a tvrdit, že tím, že došlo k odvolání po jednotlivcích na jednom zasedání zastupitelstva, se věc může vykládat jako odvolání „jako celku“.
Z uvedeného vyplývá, že pokud na příštím zasedání zastupitelstva nebude zvolena nová rada, pak její pravomoci přejímá zastupitelstvo (tento názor nesdílí MV, viz dále). Tím se situace liší od případu, kdy by rada byla skutečně odvolána jako celek, protože v takovém případě by její pravomoci zastupitelstvo nepřejalo a přechodná rada by pravomoci měla až do zvolení nové rady, a to po libovolně dlouhou dobu a počet zasedání zastupitelstva.
Podle našeho názoru tedy rada nyní může zasedat v počtu pěti, jak je aktuálně uvedena na webu. Nikoli však na základě § 102 odst. 5 zákona o obcích, ale na základě § 100 odst. 1 a výše uvedeného analogického výkladu. Totéž se lze dočíst například ZDE.
Nutno však říci, že jednak se dotaz poněkud vymyká zaměření naší poradny a tedy naší kvalifikaci, a jednak jde o dost složitý případ. Například bez znalosti toho, jak konkrétně proběhly rezignace (komu a jak byly předloženy, pokud vadně, pak je možné, že členem rady zůstává některý rezignovavší), ale i bez hlubší znalosti podobných případů, pokud z nich vyplynul nějaký precedent ať už v judikatuře či v metodice Ministerstva vnitra, nelze učinit jistější závěr. V každém případě doporučujeme konzultovat situaci s odborem kontroly a dozoru MV, což předpokládáme, že tajemník či přechodné vedení města učinilo.
DOPLNĚNÍ 6.8.2020
K věci se vyjádřilo i Ministerstva vnitra, jež naopak dovodilo, že odvolání posledních čtyř členů rady (po odvolání jednoho a rezignacích dalších), čímž počet klesl na nulu, představuje ono "odvolání jako celku", byť bylo provedeno jednotlivými hlasováními.
Považujeme názor MV za věrohodněji argumentovaný, než náš, a doporučujeme se jím řídit.
Posouzení MV (citace klíčové části z Č. j. MV-115454-2/ODK-2020):
Co se týče institutu odvolání rady jako celku ve smyslu § 102 odst. 5 zákona o obcích, zastává náš odbor názor, že toto ustanovení působí jako lex specialis (zvláštní úprava) vůči ustanovení § 100 odst. 1 zákona o obcích, které je naopak lex generalis (obecná úprava). Obecná úprava se tak uplatní ve všech případech, kdy dojde k poklesu počtu radních, kdy v radě zůstane alespoň jeden člen, případně i na situace, kdy v radě nezůstane ani jeden člen, avšak stane se tak z jiného důvodu, než je odvolání zastupitelstvem (např. rezignací na funkci, vzdáním se mandátu, úmrtím atd.). Pokud však dojde ke „speciálnímu“ případu, kdy je rada odvolána jako celek, pak má ustanovení § 102 odst. 5 zákona o obcích přednost před „obecným“ ustanovením § 100 odst. 1 zákona o obcích.
Při poklesu počtu členů rady přitom vedle „čistého“ odvolání rady jako celku může docházet k různým kombinacím, např. kdy někteří členové rady jsou odvoláváni usnesením zastupitelstva a někteří na své funkce rezignují dobrovolně sami (přičemž konečným důsledkem je, že v radě nezůstane žádný člen). V těchto situacích je pro posouzení, zda byl § 102 odst. 5 zákona o obcích naplněn, určující to, v jakém pořadí docházelo k tomuto odvolávání a rezignacím. Zjednodušeně lze říci, že záleží na tom, zda onen poslední krok, kterým klesl počet členů rady na nulu, byl důsledkem rezignace, či zda byl důsledkem kroku zastupitelstva jako celku, které radní odvolalo. V prvním případě by se jednalo o situaci dle § 100 odst. 1 zákona o obcích, v druhém pak o odvolání rady jako celku dle § 102 odst. 5 zákona o obcích.
V případě Vašeho zasedání došlo právě ke kombinaci odvolávání z funkcí a k dobrovolným rezignacím samotných členů rady. Ze zápisu však vyplývá, že k poklesu počtu členů rady na nulu došlo v důsledku hlasování zastupitelstva, které odvolalo (v tu chvíli poslední) čtyři členy rady. Jednotlivými usneseními odvolalo pana Hroudu, pana Anděla, pana Cháru a pana Paličku, přičemž již předtím byl v průběhu zasedání odvolán člen rady pan Raška. Tímto postupem tak došlo k situaci dle § 102 odst. 5 zákona o obcích, tedy k odvolání rady jako celku a k nezvolení rady nové, což ve svém důsledku vede k tomu, že své pravomoci vykonává i nadále dosavadní rada. Takovou situaci je nutno chápat tak, že všichni členové jsou již de iure ze svých funkcí odvolaní platným usnesením, avšak toto usnesení zatím nenabylo účinnosti – jedná se o jakési odložení vykonatelnosti tohoto usnesení. Pro „aktivaci“ § 102 odst. 5 zákona o obcích je totiž určující to, že zastupitelstvo obce na probíhajícím zasedání odvolalo všechny členy rady, bez ohledu na to, zda se tak stalo formálně jedním usnesením nebo více postupnými usneseními. Podstatný je konečný důsledek, při němž na jednom jednání zastupitelstva dojde k zániku funkcí všech (zbývajících) členů rady odvoláním. Ustanovení § 102 odst. 5 zákona o obcích totiž má povahu jakési „specifické sankce“ za postup zastupitelstva, které odvolá radu, aniž by současně zvolilo novou radu (tedy aniž by mělo připraveno náhradní řešení), přičemž tomuto důsledku se nemůže zastupitelstvo „vyhnout“ tím, že formálně odvolává členy rady samostatnými usneseními.
Stav podle § 102 odst. 5 zákona o obcích přitom platí tak dlouho, dokud se nepodaří zvolit novou radu jako celek (v případě města Děčína tedy devět členů rady). Toto zvolení nové rady přitom může mít podobu jak kompletně nového zvolení (na místa původních osob budou do rady zvoleni jiní zastupitelé), tak i toho, že budou do svých funkcí znovuzvoleny ty stejné osoby (např. odvolaný náměstek bude následně opětovně zvolen do své funkce). A teprve poté, co bude rada opět zvolena na plný počet svých členů, je postup dle § 102 odst. 5 zákona o obcích dovršen (přestala fungovat původní rada a začíná fungovat rada nová). V tuto chvíli pak má zastupitelstvo opět možnost např. odvolávat (postupně či najednou) jednotlivé členy této nové rady z jejich funkcí.
Vzhledem ke všemu výše uvedenému tak platí, že i po zasedání konaném dne 25. června 2020 mělo město Děčín stále pětičlennou radu, kterou tvořili ti členové rady, kteří byli v průběhu tohoto zasedání ze svých funkcí odvoláni zastupitelstvem (jmenovitě pan Raška, pan Hrouda, pan Anděl, pan Chára a pan Palička). Členství v radě skončilo pouze těm radním, kteří na svoji funkci rezignovali dobrovolně sami. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že usnesení č. ZM 20 04 03 03, jímž zastupitelstvo ve smyslu § 103 odst. 6 zákona o obcích pověřilo odvolaného primátora pana Hroudu výkonem pravomocí primátora, fakticky nemá právní účinky, neboť i přes odvolání pana Hroudy z funkce zůstával tento i nadále ve své funkci a měl tak za úkol plnit pravomoci primátora až do doby, kdy bude zvolena nová rada jako celek – viz výše. Stejně tak i oba odvolaní uvolnění náměstci primátora dosud zůstávají ve svých funkcích a vykonávají nadále své individuální úkoly a kompetence vyplývající z funkce náměstků nad rámec kompetencí rady jakožto kolektivního orgánu.
