Přístup k informacím - Otevřená Společnost

neuvedení částky za odpověď

Jiří Vedral

9. 6. 2016 | Počet zhlédnutí: 2086 | Počet komentářů: 1

Dal jsem jednoduchý dotaz, kolik odeslal krajský soud HK v květnu rozsudků v jednotlivých týdnech...

a došla mi tato odpověď:

Vážený pane, Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) obdržel dne 8. června 2016 Vaši žádost o poskytnutí informací podle InfZ, v níž žádáte o informaci, kolik krajský soud odeslal vyhotovených rozsudků v jednotlivých týdnech měsíce května 2016, tj. těch rozsudků, které jsou připraveny k anonymizaci pro dotazy podle zákona č. 106/1999 Sb. Elektronické databáze soudních rozhodnutí neumožňují automatickým způsobem vyhledání těchto informací. Váš dotaz naráží hned na několik úskalí: - z elektronických databází soudu jinak než nahlédnutím do konkrétního elektonického záznamu (tj. „rozkliknutím“ každé jednotlivé spisové značky) nelze rozlišit, zda daná věc byla vyřízena rozsudkem, rozhodnutím či bez věcného vyřízení - dále měsíc odeslání se nemusí shodovat a ve většině případu se ani neshoduje s měsícem vynesení rozsudku, který systém zaznamenává, tedy opět – informaci o měsíci odeslání rozhodnutí by bylo možné získat pouze po „rozkliknutí“ a dohledání této informace - k poslední části Vašeho dotazu – pro rozhodnutí, zda daný konkrétní rozsudek je teoreticky možné poskytnout v rámci žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je nezbytné tento rozsudek podrobit podrobnému přezkumu (předmět sporu, uváděné skutečnosti apod.). Na základě výše uvedeného tedy shrnuji, že nelze poskytnout odpověď na Vaši otázku jinak než přezkumem všech neskončených řízení, jejichž počet na krajském soudu dosahuje výše tisíců. Přezkum takového počtu řízení dle výše uvedených kritérií by představoval průměrný čas 10 minut na jednu spisovou značku. Takovýto rozsah práce by představoval mimořádně rozsáhlé vyhledávání, za než by krajský soud požadoval v souladu s § 17 odst. 3 InfZ úhradu ve výši 200 Kč za hodinu práce (výše úhrady se řídí § 4 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 14. 7. 2011, č. j. 286/2011-OT-OSV, kterou se stanoví sazebník úhrad za poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů). Požadovaná úhrada by tak dosáhla výše statisíců Kč. V souvislosti s výše uvedeným přejete si být vyzván k úhradě konkrétní částky (v řádu statisíců)? Pokud se k tomuto podání nevyjádříte, považuji věc za skončenou.

Uvedl tedy soud částku za poskytnutí informace nebo ne? Předpokládám, že ne.

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

13. 6. 2016

Pokud jste opravdu řádně podal žádost o informaci dle InfZ, a toto sdělení je jedinou reakcí povinného subjektu, pak nutno říci, že je poněkud neformální a těžko ho zařadit. Domnívám se, že jde de facto o odmítnutí žádosti s odůvodněním, že jde o neexistující informaci, resp. s odůvodněním, že jde o žádost o vytváření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 InfZ, protože k jejímu vytvoření by bylo třeba řady složitějších úkonů. Takový postup by nejspíše byl oprávněný, na vytváření nové informace se povinnost poskytovat informace nevztahuje.

Zároveň by bylo možné sdělení vykládat i jako výzvu k upřesnění žádosti pro to, že není zřejmé, jaká informace je požadována (§ 14 odst. 5 písm. b) InfZ), což jsou případy, kdy terminologie a uspořádání informací povinného subjektu se neshoduje s tím, jak žádost formuluje žadatel. Bohužel však sdělení není v tomto směru nijak upřesněné.

Situaci tedy nelze posuzovat tak, že povinný subjekt bude požadovat úhradu za poskytnutí informací. Povinný subjekt postupuje chybně v tom, že nejprve sdělil, že informaci nelze v režimu InfZ poskytnout, a poté sděluje, že by ji (nejspíše tedy mimo režim InfZ, což si ale zjevně neuvědomuje) poskytl za případnou úhradu mimořádně rozsáhlého vyhledávání. V takovém případě však nelze využít postup podle InfZ, tedy například to, že pokud povinný subjekt ve lhůtě nesdělí výši požadované úhrady včetně toho, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena, zaniká jeho nárok na úhradu nákladů.

Doporučuji podat stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) InfZ, v níž by bylo třeba uvést, že povinný subjekt zaslal těžko identifikovatelné sdělení, z něhož však neplyne ani to, zda žádost odmítl, ani zda vyzývá k upřesnění žádosti, ani zda vyzývá k úhradě nákladů, které by však musel upřesnit.

Ovšem nejrozumnější by asi bylo vyjít z věcného obsahu sdělení, které popisuje, jak vypadá evidence rozsudků, a požádat novou žádostí tak, aby žádost bylo možné rozumně vyřídit v souladu se systémem vedené evidence. Případně před podáním žádosti si podrobnosti ještě neformálně ověřit a vyjasnit, jak žádost formulovat tak, aby splnila vámi sledovaný zájem o informace.