O zásah do soukromí jde, tedy o porušení čl. 10 Listiny základních práv a svobod. Obec by mohla např. z informací zjistit, že domácnost produkuje 5x víc odpadu a na základě toho získat podezření, že v ní žije nepřihlášená osoba. Skrze odpadkový koš by se tak dostala do bytu... To už je ale krajní případ.
V popsané situaci je potřebné zkoumat, zda je zásah nezbytný tzn. vyjasnit, jestli existuje jiný způsob k dosažení téhož účelu. Jelikož mnoho obcí diferencuje objemem nádoby, nikoli přesným vážením, je vidět, že jde o zbytečný a nepřiměřený zásah.
V první řadě bych se pokusila obec přesvědčit aby od popsaného způsobu upustila. Můžete např. podat stížnost, návrh na zastupitelstvo, vystoupit na zastupitelstvu obce. Pokud by se Vám nepodařilo obec přesvědčit, můžete v druhém kroku podat podnět k Úřadu pro ochranu osobních údajů a získat jeho názor na tento poměrně neobvyklý způsob shromažďování údajů o soukromí. Dále bude možno podat žalobu proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu podle § 82 soudního řádu správního. Poslední možností pak je ústavní stížnost proti zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv (čl. 87 d) Ústavy) za předpokladu, že byl tento způsob sběru odpadu zaveden obecně závaznou vyhláškou (což předpokládám, ale na webu jsem jí nenašla).
Doplnění a oprava odpovědi:
Po opakovaném rozboru této věci nakonec dospívám k závěru, že nejde o nepřípustný zásah do soukromí.
Čl. 10 Listiny chrání před neoprávněnými zásahy:
Čl.10
(2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.
(3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.
Jde tedy o otázku neoprávněnosti.
Zákon o ochraně osobních údajů připouští zpracování osobních údajů bez souhlasu subjektu údajů v případě nutnosti pro plnění smluvního vztahu. Zde sice ten smluvní vztah je stanoven právním předpisem (vyhláškou obce), ale je to podobné.
§ 5 odst. 2 písm b) jestliže je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro jednání o uzavření nebo změně smlouvy uskutečněné na návrh subjektu údajů,
Míra zásahu je minimální, protože se zjišťuje pouze celková váha. Jde tedy o podobný případ, jako je zjišťování spotřeby vody či vypouštění splašků do kanalizace, anebo i odběru elektřiny - ze všech těchto údajů, které se běžně měří, lze usuzovat například na počet členů domácnosti či na dlouhodobou nepřítomnost.
Vznášené pochybnosti o možném zneužití údajů tedy podle mého názoru spadají spíše do oblasti regulace nakládání s údaji, kdy se správci údajů zakazuje použít je pro jakýkoliv jiný účel. Pokud by tedy například obec zneužila údaje pro nějak vykonstruované sdělení ve volební kampani, vystavila by se sankci za zneužití osobních údajů.
Otakar Janata
Děkuji za odpověď. Po zkušenostech v naší obci jsem měl na mysli také možnost zneužití např. při předvolební soutěži. Obec může o nepohodlném kandidátovi do zastupitelstva zveřejnit, že vyprodukoval o 50% odpadu méně než je průměr na 1 občana s otázkou, kam asi ten odpad dává. Voliči se už ale nedozví, že byl delší čas v cizině.
V našem případě jsem napsal příspěvek do místního periodika, který patrně nebude zveřejněn. Potom se dle Vaší rady obrátím se stížností na zastupitelstvo obce a po zřejmě negativní odpovědi zvážím další kroky.
Celý systém vážení odpadu považuji za absurdní. Před několika lety podobný systém vyzkoušeli na Žďársku a po roce od něj upustili. Lidé totiž vozili odpad jinam, bohužel také do struh podél silnic a popelnice zely prázdnotou. Podnik zabývající se svozem tak vybral podstatně méně než při běžném paušálním placení.
Otakar Janata
Ještě dodávám: Ohledně podezření, že by v domě mohla žít nepřihlášená osoba musím oponovat. V naší obci je běžné, že v domech žijí nepřihlášení občané. Obec má cca 4000 lidí, ale přihlášených je okolo 2300. To je problém všech obcí v okolí Prahy. Přece nikde není psáno, že občan musí být přihlášen.