Máte právo si schůzku nahrávat. Z kontextu plyne, že tak chcete učinit veřejně, nikoli utajeně.
Občanský zákoník umožňuje pořízení takové nahrávky, "pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob" (§ 88 odst. 1 NObčZ).
Popsaná sitauce je nejspíše neformálním jednáním, nejde tedy o řízení ve smyslu správního řádu. Nicméně lze poukázat na to, že správní řád v případě vedení řízení také připouští pořízení záznamu:
§ 18
Protokol
(1) O ústním jednání (§ 49) a o ústním podání, výslechu svědka, výslechu znalce, provedení důkazu listinou a ohledání, pokud jsou prováděny mimo ústní jednání, jakož i o jiných úkonech souvisejících s řízením v dané věci, při nichž dochází ke styku s účastníky řízení, se sepisuje protokol. Kromě protokolu lze též pořídit obrazový nebo zvukový záznam.
V daném případě sice nejde o správní či jiné podobné řízení, nicméně zřizovatel dětského domova a případné další osoby nejspíše budou vystupovat jako veřejně činné osoby, nikoli soukromě.
K možnosti pořizovat si záznam při úředním jednání se vyjadřuje například článek na serveru e-právo (http://www.epravo.cz/top/clanky/k-moznostem-porizovani-obrazoveho-a-zvukoveho-zaznamu-z-ustniho-jednani-89938.html, cit. Mgr. Michaela Fedrová):
Správní řád výslovně neupravuje, zda je účastník oprávněn pořizovat si záznam z ústního jednání. Proto lze postupovat podle zásady legální licence - co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Účastník má tedy právo si pořizovat pro vlastní potřeby zvukové a obrazové záznamy během ústního jednání ve správním řízení. Správní řád výslovně právo nahrávat si jednání nezakotvuje, nelze však z této skutečnosti dovozovat, že je toto právo zakázáno. K tomuto závěru dospěl i Nejvyšší správní soud, který ve svém rozhodnutí (ze dne 31. 3. 2010 č. j. 5 As 37/2009-94) konstatoval:
„… účastník řízení má právo realizovat svá procesní práva a oprávněné zájmy a správní orgán je povinen umožnit účastníkům řízení uplatňovat v rámci výkonu veřejné správy jejich práva a oprávněné zájmy, které jim garantuje zákon. Pořizování zvukových záznamů ústního jednání není správním řádem nijak upraveno ani ve vztahu ke správnímu orgánu, ani ve vztahu k účastníkům řízení či jiným zúčastněným osobám. To však neznamená, že neexistuje-li pozitivní právní úprava, je takové jednání účastníka řízení bez dalšího nepřípustné, respektive zakázáno.“
Dále pak Nejvyšší správní soud uvádí, že: "Jestliže zákon nezakazuje účastníku správního řízení pořídit si zvukový záznam v průběhu ústního jednání, nelze bez dalšího vycházet z toho, že pořizováním zvukového záznamu účastník hrubě ruší pořádek a může být z místa jednání vykázán. K tomu by musely přistoupit další skutečnosti, v nichž by bylo možné spatřovat hrubé rušení pořádku.“
Účastník správního řízení má tedy právo pořizovat obrazové a zvukové záznamy úředního jednání, např. ústního jednání či jiného úkonu v řízení a zachycovat tak jednání úředních osob. Úřední osoba je veřejným činitelem a vystupuje vůči účastníkům řízení a dalším dotčeným osobám jako subjekt veřejnoprávního vztahu. Proto se na ni nevztahuje ochrana (tj. poskytnout svolení) podle ustanovení § 12 občanského zákoníku (nově § 84 nového OZ, pozn. O.K.). Úřední osoba, která jedná za správní orgán, nemůže zabránit tomu, aby si osoba, která se účastní veřejného ústního jednání, ať již jde o účastníka řízení či jinou osobu, pořizovala obrazový nebo zvukový záznam jednání, pokud tím nenarušuje průběh jednání. Případné ochrany práva na ochranu soukromí se úřední osoby nebo dotčené osoby mohou domáhat přímo u soudu.
Ke stejnému závěru dospěl také ombudsman, viz například http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/STANOVISKA/Rodina_a_dite/Ostatni/4796-11-AZ-ZZ.pdf.
Odůvodnit nahrávání můžete tím, že pro nespornost závěrů jednání je potřeba udělat záznam.
Souhlas přítomných osob v jakémkoliv úředním či veřejném postavení není potřebný.
Citovaný rozsudek na danou situaci nedopadá.
