Uváděné informace je možné získat.
Především nepůjde o chráněné osobní údaje daného úředníka, protože na takový případ dopadá ust. § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů (ZOOÚ). Ten umožňuje poskytovat osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů,
pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení.
Všechny informace, které popisujete, se dle mého soudu týkají úřední činnosti daného pracovníka.
Na daný případ příliš nedopadá ani možnost odmítnout poskytnutí informací na základě § 11 odst. 4 písm. a):
(4) Povinné subjekty dále neposkytnou informace o
a) probíhajícím trestním řízení,
Jednak z větší části nejde o informace o trestním řízení („zda a jaká byla vůči tomuto úředníkovi přijata opatření v pracovněprávní, příp. jiné oblasti a zda vůči němu byla též uplatněna odpovědnost za způsobenou škodu zaměstnavateli“).
Dále je třeba zvažovat, zda by poskytnutí informace mohlo ohrozit účel trestního řízení. V popsané situaci je to prakticky vyloučené. Pokud se součástí trestního oznámení stal také popis toho, jak a který úředník postupoval v průběhu podvodu (aniž o něm musel vědět), jde nejspíše o informace, které jak daný úředník (v postavení svědka nebo pachatele nedbalostního deliktu), tak též pachatelé podvodu, nejspíše dobře vědí.
Neuplatní se ani § 11 odst. 6, který chrání za určitých podmínek některé informace o činnosti orgánů činných v trestním řízení.
Nicméně judikatura k případům, kdy určitá informace, jinak dostupná, se zároveň stala předmětem trestního řízení, je komplikovaná a nelze s jistotu tvrdit, že povinný subjekt by měl poskytnout zcela vše.
Složitější to může být také s identitou úředníka. U ní bude otázka propojení trestního řízení s prokázáním jeho pochybení. Je možné, že zaměstnavatel tyto dvě věci spojuje, možná ale ne.
Pokud by to spojoval a pokud byste žádost formuloval jako v tomto dotazu, pak by povinný subjekt nemohl přistoupit na to, že úředník selhal, pokud se vede trestní řízení a je třeba vycházet z presumpce neviny.
Pokud to nespojuje, pak je možné ptát se na pracovněprávní postup vůči danému pracovníkovi.
Dotaz by měl být formulován jinak – například na identitu úředníka, který v dané kauze prováděl určité úkony. Určit požadovanou informaci pomocí vaší domněnky (byť sebepravděpodobnější), že selhal, by nebylo vhodné a mohlo by znemožnit povinnému subjektu na takto položený dotaz určit předmět žádosti.
Doporučuji žádost dělit na body. Na identitu se ptát v jednom bodě, v jiném na pracovní zařazení a v jiném na opatření v pracovněprávní, příp. jiné oblasti a odpovědnost za způsobenou škodu. Touto cestou byste se již v první reakci povinného subjektu mohl dozvědět podstatné informace, i kdyby ostatní byly (zatím) odepřeny. To pomůže opravné prostředky nebo případnou další žádost lépe formulovat.
