Dobrý den,
postup strážníka je v rozporu se zákonem a máte právo se proti němu bránit.
Povinnost mlčenlivosti, tj. povinnost nevynášet informace, které se dozvěděl při plnění služebních úkolů, je strážníkovi stanovena v § 26 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii:
Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů obecní policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů obecní policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru strážníka.
K porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost tak dojde při naplnění dvou podmínek:
a) jde o informace, s nimiž se strážník seznámil při plnění úkolů policie (nemusel být strážníkem při "zásahu", postačí, že se informace dozvěděl od jiného strážníka)
b) jde o informace, které vyžadují utajení, a to buďto v zájmu policie, nebo jiných osob (zde Vás, neboť Vás vyzrazení informací zjevně poškozuje).
Obdobně platí povinnost mlčenlivosti i pro příslušníky Policie ČR (srov. § 115 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR).
Z Vašeho popisu se zdá zřejmé, že strážník porušil povinnost mlčenlivosti tím, že informace, které se zjevně dozvěděl v souvislosti s prací u policie, vynášel třetím osobám, a to navíc veřejně v hospodě.
Povinnost mlčenlivosti je nad to všeobecně stanovena každému správci osobních údajů (tj. osobě, která s osobními údaji nakládá) a jeho zaměstnancům ustanovením § 47 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
Zaměstnanci správce nebo zpracovatele (...) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o organizačních a technických opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo bezpečnost osobních údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací.
Informace o hledání Vaší osoby kvůli nedostupnosti na telefonu jsou nepochybně osobními údaji, neboť se týkají Vaší osoby. Strážník tedy podle všeho porušil i obecnou povinnost mlčenlivosti vztahující se k osobním údajům. Nesvědčí mu žádný ze zákonem předvídaných důvodů, který by jej opravňoval osobní údaje poskytnout třetím osobám.
Jak se proti postupu strážníka bránit?
Trestněprávní a správněprávní postih
Porušení povinnosti mlčenlivosti může základat dokonce až trestněprávní odpovědnost za trestný čin Zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku. V návaznosti na ochranu osobních údajů pak neoprávněné zveřejnění informací o Vaší osobě může naplnit skutkovou podstatu trestného činu Neoprávněné nakládání s osobními údaji dle § 180 trestního zákoníku. Zatímco v případě prvně jmenovného trestného činu musí být prokázán úmysl způsboit škodu, ve druhém případě postačuje zveřejnění nebo jiné poskytnutí osobních údajů z nedbalosti, což znamená mnohem jednodušší důkazní situaci.
Jednání strážníka je zcela jistě přestupkem (výslovná úprava v zákoně o obecní polici sice chybí, ale lze použít obdobně dle § 101 odst. 1 písm. d) zákona o Policii ČR). Kromě speciálních předpisů týkajících se specificky policie, může jednání strážníka naplnit skutkové podstaty přestupků stanovených zákonem o zpracování osobních údajů, za něž lze stanovit pokutu až 1 000 000 Kč (srov. 61 cit. zákona).
Můžete tedy podat dle uvážení oznámení o přestupku, příp. trestní oznámení s vylíčením všech relevantních skutečností.
Občanskoprávní ochrana
V úvahu pak na druhé straně připadá občanskoprávní ochrana, a to ve dvou rovinách.
První rovinou je institut ochrany osobnosti garantovaný obecně Listinou základních práv a svobod, konkrétněji pak ustanovením § 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vyzrazením informací došlo k porušení Vašeho práva na ochranu osobnosti (ochrana soukromí, včetně ochrany osobních údajů), proti němuž se lze bránit nástroji stanovenými v § 82 občanského zákoníku. Jedná se o právo domáhat se, aby bylo upuštěno od neoprávněného zásahu do práva na ochranu osobnosti (aby osoba přestala informace šířit) a také aby byly odstraněny případné následky takového zásahu (aby byly věci uvedeny na pravou míru, omluva apod.).
Druhou rovinou je odpovědnost za škodu. Vznikla-li tudíž porušením povinností strážníka majetková škoda (může mít i podobu ušlého zisku), má povinnost ji nahradit (§ 2894 a násl. občanského zákoníku). Takovou škodou může být například pokles tržeb Vašeho podnikání apod., a to za podmínky, že by k němu nedošlo i jinak. Jelikož jde o případ ochrany osobnosti (viz výše), je škůdce povinen nahradit i nemajetkovou újmu, kterou způsobil, např. poškození dobrého jména, cti atd. (srov. 2956 občanského zákoníku).
Proti jednání strážníka se tedy můžete bránit žalobou na ochranu osobnosti, příp. žalobou na náhradu škody.
Toto je bezplatná odpověď na Váš dotaz vypracovaná stážisty Otevřené společnosti, o.p.s. Odpověď nenahrazuje odborné právní poradenství.
